První pokusy s prefabrikáty ve Zlíně probíhaly již v období druhé světové války, kdy architekti a inženýři v Baťově stavebním oddělení zkoumali, jak urychlit výstavbu bytů pomocí montovaných panelových staveb. Po válce se tyto experimenty rozjely naplno.
Architekty prvního panelového domu v Československu byli Bohumír Kula a Hynek Adamec. Panelák s označením G40 byl postaven v roce 1954 na Benešově nábřeží (tehdy Nábřeží Pionýrů) ve Zlíně a jeho výstavba trvala pouhé 4 měsíce.
Písmeno G odkazuje na tehdejší název města Gottwaldov, zatímco číslo 40 značí počet bytů, které se v panelovém domě nacházely. G40 se stala první standardizovanou konstrukční soustavou. I proto je tato stavba většinou odborníků vnímána jako první panelák v Československu. Těšila se dokonce takovému obdivu, že se na ni jezdily dívat delegace ze zahraničí.
Jedná se o pětipodlažní domy se dvěma vchody, které jsou oboustranně průchozí. Suterén a první patro tvoří monolit, ostatní patra jsou složena z montovaných panelových dílců. Topení je zabudováno ve stropních panelech a elektroinstalace vede stěnami. Součástí domu jsou také dříve nepostradatelné atomové kryty.
Zatímco prototyp G40 má balkóny a je charakteristický svými dekorativními prvky, znamení ze skleněné mozaiky, pilastry (architektonický prvek, imitující sloup, avšak na rozdíl od něj je plochý, vystupující ze stěny s patkou a hlavicí, a nemá jiný než dekorativní účel) kryjící spáry mezi panely či ozdobné střešní římsy. U sériové výstavby byly balkóny nahrazeny „pouze“ francouzskými okny a zmizely také některé zdobné prvky, především co se týče prvního podlaží a patrové římsy. Dnes by laik s těží poznal, že se jedná o paneláky, jelikož tyto domy prošly povedenou revitalizací.
V dalších letech následovala pomocí této metody výstavba paneláků po celé republice a spolu s ní vývoj dalších konstrukčních soustav. V roce 1955 přibyl prototyp G55 (tentokrát již podle roku ve kterém vznikl), který byl využíván k nárožním variantám či poté více rozšířená varianta G57.
Tomáš, Váš zlínský makléř
